Finálová řeč: Greystone

Prvně bych Vám všem rád popřál krásný den.

Víte, když jsem dostal pozvánku od JTho do téhle řady, úplně jsem zapomněl na to, že jsem někdy v tomhle Survivoru hrál nebo že Hobo z legrace vyhajpoval fan soutěž v mé sérii, abych ji vyhrál. Zpočátku jsem hodně váhal. Upřímně, jsem člověk, který ve 23 žije sám za sebe, k tomu studuji a nemám se pořádně na koho obrátit, kdyby se něco stalo. Ne každý holt má to štěstí mít nějakou velkou podporu. Na druhou stranu, na svůj život si asi úplně stěžovat nemůžu, ač práce mi prostě v mnoha případech brání hrát online Survivor, který mám rád a vytvořil jsem si díky němu mnohá přátelství, kterých si cením. (Ano, i toho s Odporkem, překvapivě…) Každopadně na tu pozvánku jsem nakonec kývl s tím, že jsem šel do této, pravděpodobně i poslední mé hry bez nějakých ideálů, hlavně nevypadnout první. Věděl jsem moc dobře, že časem stejně asi vypadnu, protože bude mít někdo jiné plány nebo že prostě nestihnu hlasovat nebo nestihnu výzvu. To mi bohužel mnohokrát zlomilo vaz a nedá se s tím už nic dělat. Zkusím vám teda popsat hru tak, jak jsem ji doopravdy viděl já.

Vzhledem k tomu, že mi bylo jasné, že v této sérii bude hodně dobrých hráčů, kteří kvalitativně v rychlostních výzvách jsou i lepší než já, musel jsem se i spolehnout na sociální aspekt hry, který povětšinou v mých sériích nebyl tak silný. Nejsem dvakrát sociální člověk, přes messenger to taky nebývá žádná sláva. Ale doufám, že v tomto ohledu jsem odvedl poměrně dobrou práci a se všemi jsem se pokusil komunikovat. Avšak tato řada byla dost komplikovaná, ač z toho, kolik vztahů tady mezi lidmi bylo a také z jejich plánů, které mi často překazily moje plány. O tom však ta hra je a doufám, že mi nikdo za zlé nemá, že jsem pro něj hlasoval, popř. jsem plánoval jeho vyřazení. Myslím si, že nikdo v této řadě nemůže říct, že hrál čistou hru, nebo že je nějaký vyloženě férový člověk. Ani my, co teď právě sedíme před vámi a snažíme se vás přesvědčit o tom, že jsme hráli dobrou hru.

Každopádně, dostal jsem se do kmene Tume, kde jsem se hned snažil si se všemi napsat, zjistit, co od hry vidí a zkusit případně nějakou novou alianci. V momentě se na mě napojit Iwanovic, se kterým se znám i osobně a dost dlouhou dobu jsem doufal, že to můžeme spolu dotáhnout daleko. Původně jsem měl v plánu držet i s Filipem a Filippenem, kteří se mi zdáli jako dobří kluci a doufal jsem, že my čtyři založíme tu základní alianci. Jenže nejvíc jsem se asi bavil v celém kmeni s Rickym, kterého osobně nemusím, protože snad každou sérii, co jsem s ním hrál, tak se zachoval jako had a chtěl mě vyhodit. Nakonec mi ale vyšel rozhovor s ním tak, že by tentokrát mohly věci být jinak. Stejně tak i Miťo nebo Meny, které tak nějak znám, dotvořili nakonec tu alianci, která z toho všeho vzešla. Asi největší důvod toho, proč jsem nakonec nevytvořil tu původní alianci byl ten, že Ivan prostě totálně afkoval. On udělal upřímně jenom to, co on potřeboval za nutné, a to mě osobně dost štvalo. Nikdy jsem vyloženě nebrojil pro jeho vyřazení, ale taky jsem ho nijak nebránil z tohoto důvodu. Filip sice byl za mě dost schopný a věřil jsem, že spolu určitě spojíme síly, ale Filippeno mi přišel moc paranoidní a měl jsem dost obav, že by ta aliance prostě časem vybuchla. Za co jsem ale osobně nejvíc rád, že se mi podařilo společně s aliancí vyhodit Dušu. Hrozně hrál na všechny strany a vůbec se mi nelíbilo, jak se snažil hrát falešně. Když byl čas někoho vyřadit, tak jsem Ondrisovi (rozumějte Filippeno) psal, že se mi fakt nelíbí a asi by nebylo od věci ho vyřadit. On se toho chytl a začal hrozně zmatkovat, až to bylo vtipné. Nakonec šel i do Ivana, kterému to zjevně zprvu i zachránilo i kejhák, ač o tom ani sám neví, protože na špalku jeho jméno nějakou dobu taky bylo. Duša se prostě odrovnal sám, i když ve výzvách byl platný. Obecně bych ale řekl, že náš kmen Tume byl velmi dobrý a schopný, nebýt swapu, tak by se nás dostalo zřejmě do sloučení mnohem více. Určitě bych ale ještě zmínil vyhození Menyho, kde jsem neměl moc čas plánovat tuto kmenovku. Měl jsem za to, že jsme se jako aliance nakonec shodli na Ivanovi, protože nikdo jiný tak nějak ani nepřicházel do úvahu. K mému údivu ale nakonec šel Meny, který mě ještě varoval, že jestli se jich budu držet, dopadne to špatně. No k mému údivu to netrvalo dlouho.

Swap mi nakonec hodně pomohl v tom, že jsem tu narazil na Andyho, Cikyho a Hoba, které z minula dost dobře znám a zároveň jsme v kmeni měli jako bývalé Tume výhodu počtu. První výzva o imunitu byla dost krutá, vlastně pořád nechápu, že Kariosův výtvor prohrál, i když si s ním dal tolik práce a byl nejoriginálnější. Kmenovka byla trochu jiné kafe. Vesměs to nakonec bylo Hobo vs Karios. S Kariem jsem si psal, asi není špatný kluk, ale co mě hodně naštvalo, bylo to, kdy jsem se dozvěděl, že mě Ricky s Filippenem vlastně zradili a společně s Cikym a Kariem měli v plánu předhodit moje jméno, aby šel Hobo. Takže. Prvně jsem to Hobovi dlužil, jinak bych v téhle sérii ani nebyl, za druhé, věděl jsem, že přišlo to, co mělo přijít: že Ricky prostě neumí hrát jako hero. A upřimně, asi nikdy ani nebude. Nezbývalo mi tedy nic jiného než tedy hlasovat s Andym, Hobem, Mirkou a Ivanem pro Kariose a tím i oslabit jejich nově vytvořenou alianci, která byla zjevně vytvořena proti mně. Musím říct, že tento náš kmen byl taky hodně úspěšný ve výzvách a dost mi vyhovovalo, že jsme pořád vyhrávali až na pár výjimek. Co mě hodně mrzelo, bylo vyřazení Ondrise. Dlouho jsme plánovali tuto kmenovku a já jsem byl iniciátorem tohoto hlasování, co mě však ve výsledku mrzelo bylo to, že nedopadlo, jak mělo. Jelikož to stále bylo 5:3, plán byl, že tři z nás budou hlasovat pro Ondrise a dva pro Rickyho. Plán byl ukecat Ondrise a Cikyho, kteří byli zjevně zklamáni z toho, že jim nevyšla ta aliance, a tak nějak jsem doufal, že aspoň jeden z nich by hlasoval pro Rickyho, který však mohl mít imunitu. I kdyby ji měl, šel by Ondris, kdyby ne, tak v nejlepším případě mohl být 3:3:3 revote, kdy bychom v klidu vyřadili Rickyho. Bohužel, komunikační šum nakonec udělal svoje a ti dva hlasovali s ním pro Andyho, tudíž nakonec ve výsledku po revotu mezi Andym, ve kterém jsem si mezitím vybudoval dost silného spojence, a Ondrisem, vypadl nás slovenský kamarád. Upřímně, nevím doteď, jestli to opravdu byl Cikyho plán, ale dost o tom pochybuju. Třeba se mýlím. Tento kmen pak úspěšně prošel do sloučení.

Od té doby jsem se v naší pětce dost našel a dost jsem si se všemi rozuměl. Problém však byl, že i když jsme měli početní výhodu, tak mi pořád bylo jasné, že to kvůli Rickymu a Cikymu nebude jen tak. Měl jsem pocit, že s Cikym by se ještě dalo spolupracovat, ale každou další radu ta šance byla menší a menší. Z nového kmene Tume jsem znal snad akorát Karla, se kterým už jsem u Cikyho hrál a věděl jsem, že není zrovna vždycky důvěryhodný hráč, který vždy podrží. Pak ta dále byl Miki, Moli, Saša, Kiki a Filip byl můj bývalý spojenec z Tume, u kterého jsem konečně očekával, že tohle bude ten čas, kdy se spojíme a pojedeme dál ve hře. První kmenovka pro mě byla hodně důležitá, a tak nějak jsem i doufal, že moje spojenectví, které jsem si za tu hru vytvořil, mi pomohou tuhle fázi, která je složitá snad pro každého hráče, nějak překonat. No, nakonec mi hrálo do karet, že Mikiho, který svoji hru až moc rozjel v momentě, co jsme se sloučili, chtěli hlasovat i jeho vlastní spojenci. Osobně jsem tohle tolik neřešil, protože mi to hrálo do karet a „as long, as it’s not me…“ Na té kmenovce jsem samozřejmě dostal pár hlasů, ale moc dobře jsem věděl i skrz informace od mých spojenců, že na druhé straně se to dost solidně mele. Za mě tohle byl moment, kdy jsem věděl, že můžeme tuhle hru uchopit za pačesy a získat si tu většinu. V tu dobu se k nám ještě na chvíli připojil Filip a vytvořili jsme alianci šesti lidí. Filipovo snitchování a přebíhání je obecně kapitola, která hodně hýbala hrou ve sloučení. Věděli jsme, že Filip je ten, který má to info o ostatních, každopádně Karl byl jeho nejbližší spojenec a byla to zjevně otázka času, kdy se zase urve. Pro nás to byl ale důležitý hlas, který nám mohl pomoci dál ve hře. Tuhle kmenovku ale za mě zahrál dost logicky. Věděl moc dobře, že oni půjdou po Mirce a my po Molim, k tomu Andy, pokud se nepletu, hrál symbol na Mirku. Tudíž i kdyby hlasoval s nima, na nic by nepřišli a byl by safe, což mu hrálo i do karet, protože tu kmenovku byli i domluvení, že si budou psát čísla, aby věděli, kdo je pojebe. No nám každopádně ta imunita dost ve hře pomohla, já s hledáním nikdy štěstí neměl a žádnou jsem ani nenašel. Moli se připojil k porotě a my mohli jet dál.

Na naší straně sice bylo v tu chvíli vedení 6:5, ale vedení to bylo dost tenké. Každopádně tady Filip podržel s náma a vyřadili jsme Cikyho, který byl v hledáčku už dlouho. Já mu osobně nemohl věřit skrz ty předchozí rady. Navíc co byl hlavní problém, ten den mi nějak psal, že ví, že Filip v tom jede s nima, ale že je ještě někdo od nás, kdo spolupracuje s nima, ale že neví, kdo to je. Za něj to byl buď Andy nebo Ivan, ale o Andym jsem věděl, že řešil tahy i s Karlem, který byl otevřený tak nějak všemu, jenže Ivan pro mě byl velká neznámá. Od té doby jsem věděl, že si na něj musím dávat pozor, na druhou stranu, neměl jsem žádný velký důvod ho podezřívat, jen jsem ho prostě napřímo intervenoval. No, zvládl to bez ztráty kytičky, ale jistota je jistota. No, když to vezmu kolem a kolem, Ciky jednoduše věděl až moc, a proto musel jít. Když jsem to zjistil, tak jsem to rovnou dal vědět i Andymu s Hobem, pro mě bylo spojenectví s nimi dost důležité, hlavně, protože mohli vyřešit to, co já třeba skrz jiná spojenectví nemohl, a taky proto, že jsem jim mohl dostatečně věřit. Zvlášť Andy zvládal dělat dost dobré rozbroje na jejich straně skrz to, jak se vymlouval Karlovi, aby zachránil Filipa.

Další kmenovku z našeho pohledu měl jít Ricky nebo Saša. Dávalo ale smysl jít spíš po Sašovi, kterej nebyl vyloženě s nikým spojený a Ricky byl v tu dobu ještě s Filipem, ona to vlastně byla i Filipova vysněná trojka, on, Ricky a Karl. Ono se to zdá, že by bylo lepší hlasovat pro jednoho z nich, ale jak možná poznáte i z finálovek jiných, ta hra byla horší jak mexická telenovela, člověk šel na každou kmenovku absolutně nepolíbený tím, co se stane. Saša byl strategicky silný soupeř, hlavně i silný ve výzvách, který by v pozdější hře nebyl moc příjemný a ty tři jsme si prostě rozhádat v tu chvíli ještě nechtěli. Filip tu kmenovku hlasoval s námi a vyřadili jsme teda Sašu. Reálně jsem ale za to, že jsem ho poznal rád, věřím, že jako Olomoučáka ho určitě ještě třeba někdy potkám. 

Momentálně bylo rozpoložení 6:3. Už několik rad jsem si hrál s myšlenkou vyřadit Hoboje, psal jsem si o tom hodně s Andym, který to viděl stejně, ale pokud jsem chtěl vytvořit nějakou solidní alianci, která by ho vyřadila a my pak měli šanci se dostat co nejdál. Můj plán byl spojit se s Ivanem, Andym a Filipem, udělat F4 a podělat všechny. Ano, věděl jsem, že se mi to může vymstít, ale zkrátka v situaci, kdy většína druhé strany byla v porotě a my věděli, že pokud se tam někdo z nich dostane, tak má solidní šanci vyhrát, tak asi nějakou šílenost jen tak neudělají. Přesto jsem si řekl, že je za mě ještě čas. Nikdy jsem se nechtěl, zvláště takto pozdě ve hře pasovat do lídra nějaké aliance nebo kmene, prvně člověk nikdy neví, jestli něco nepokazí nebo jestli nebude až moc dominantní. Proto jsem byl pro to, abychom tuto radu ještě vyřadili Karla a pak bych svůj plán snad uvedl do akce. Každopádně Ivan s Filipem měli jiné plány a vyřadili Hoba. Po téhle radě jsem byl dost naštvanej, nejen proto, že jsem měl už dost vypitého, ale taky mě to dost zasáhlo. No každopádně, tím prakticky moje spojenectví s Ivanem a Filipem nadobro skončilo a my 3, co jsme zůstali spolu s Andym a Mirkou, museli doufat, že lidi to uvidí jinak a my se ještě nějak protlačíme do hry.

Filip a Ivan mi samozřejmě nic nenapsali. Ivan se stále vymlouval na ten hlas, který jsem mu dal v Tume, Filip mi dal trochu rozumnější vysvětlení, ale nějak jsem jim prostě už nevěřil. Tam už to bylo jen o hlasu. Dost mi nahrálo, že i Karl a ostatní už měli snitchování dost a my se mohli zbavit Ivana, který mi prostě začal pít krev, člověk, který vám od začátku slíbí spojenectví a pak nemá problém vás hodit pod vlak, to je pro mě největší podrazák. Nic proti, Ivane, už jsem to psal ve vzpomínkách, ale tak to je, hlavně když ve výzvách jsi byl snad jediný, co toho udělal ještě míň než já. Co se týče té další kmenovky, finálová sedmička byla dost zamotaná. Filip, Karl a Ricky začali prostě být moc nebezpeční a bylo potřeba je konečně oslabit. Měli však na svojí straně ještě Kiki, tudíž jim stačilo hlasovat spolu. Byli jsme rozhodnutí, že půjde Ricky, neměl jsem s tím osobně problém za to, co mi stihl za tuto hru udělat. Tak nějak jsem i doufal, že bude hlasovat pro něj ještě někdo jiný, ale nestalo se. Díky bohu jsme i věděli díky informacím z druhé strany, že půjdou po Mirce. Naštěstí Mirka našla symbol imunity, kterým se zachránila a Ricky šel.

Jen si tu dovolím ještě takovou vsuvku. To, pro koho jsme tu radu hlasovali se odvíjelo dost od rozhovoru mezi mnou a Andym, kdy jsme přemýšleli, koho bude lepší dát. Filip totiž mohl být ten, kdo na naší straně bude hlasovat s námi, bez toho, aniž bychom použili ten symbol. Ale kdyby šel Ricky, tak by se nic zas tak nestalo, pořád by to bylo 3:3 a stále platil ten fakt o jejich straně za nás. Osobně jsem i doufal, že tu další radu pak půjdeme s Karlem konečně po Filipovi, protože už jsem se o tom nějakou dobu bavil i s ním. Nemyslím si osobně, že to, že jsem to řekl i Filipovi, abych je rozhádal, bylo špatně. Oni dva byli jako silně zašroubovaný šroubek a matice.

To mě přivádí tedy na F6 kmenovku. Musím říct, že téhle kmenovky asi nejvíc lituju, protože jsem na ni neměl čas a zasadil bych se o to, aby to dopadlo trochu jinak. Andy se snažil přesvedčit Karla, aby hlasoval pro Kiki, že pro ni budeme hlasovat taky, postupem času, kdybych tohle věděl, tak bych spíš ty hlasy dal na Filipa, nebo přímo na Karla, aby v nejhorším byla remíza a mohl vypadnout na kameny někdo z nich. Bohužel Filip získal imunitu, takže jeho směrem to jít nemohlo, pořád se ale dalo jít prostě po Karlovi. Možná dobře, možná špatně, ale mohl jsem jít i já, co si budem. Hlavu na špalku jsem měl dost dlouho. No nakonec to dopadlo tak, že Karl zahrál poslední HII, co ve hře byl, pro Kiki a musela jít Mirka. Nedalo se nic dělat, hra pro nás byla vyloženě s Andym mimo kontrolu a museli jsme jenom doufat, že se stane zázrak.

Andy byl poslední kola dost psychicky vyčerpaný a věděl jsem o tom, jenže já měl svou práci a věděl jsem, že i kdybych náhodou vyhrál imunitu, nebo přežil tuhle kmenovku, jelikož ani jeden z nás nakonec imunitu nevyhrál, tak bych asi na F4 výzvu neměl čas a šel bych na 100 %. Proto jsem se snažil dělat všechno pro to, abych pozornost strhnul na sebe a drbal jsem do nich, ať jdou po sobě. Andyho bych nikdy nenapsal. Byl mi velmi dobrým spojencem velkou část hry a hanba by mě bolela, kdybych to udělal. Radši vypadnout než udělat tohle. V ten moment jsem doufal, že půjdu osobně spíš já než on, a Andyho jsem držel v tom, ať je silný a pokusí se to vyhrát. No, opak se stal pravdou a šel Andy. Zřejmě pro ně byl větší hrozbou a nechali si ve hře afkera, o kterém asi ani nevěděli, kolik toho měl ve hře na svědomí. Zjevně podle toho, co pak psala Kiki, mi bylo jasné, že mě opravdu podcenili a byli si jistí F3.

Já online Survivor tolik nesleduju, snad jenom sem tam něco zhodnotím, a to je vše, proto jsem nevěděl, co mě teda bude čekat ve výzvě, naštěstí ji JT o den odložil, abych na ni měl čas i já, což si cením. Jediné, v co jsem mohl doufat, je to, že dostanu nějakou rychlostní výzvu v podobě kvízu nebo něčeho, co mi prostě sedne, v tom jsem vždy byl dobrý. K mému překvapení se to opravdu stalo, zjevně je to u JTho normální F4 výzva, což jsem fakt nevěděl.  Měl jsem šanci na výhru. Jestli ne teď, tak nikdy. Naštěstí otázky mi opravdu sedly a až na jeden zásek v podobě jiu-jitsu, kdy jsem i podpořil Karla, který na otázku odpověděl dobře, ale JT mu ji neuznal. A to byl těsně za mnou a tu imunitu mohl stejně vyhrát jako já. Nelituju toho, jestli něco, tak aspoň chci férově vyhrát imunitu, kterou jsem opravdu potřeboval, a tak se taky stalo. Ti tři zjevně opravdu nadšení nebyli, dokonce jsem od Kiki byl i obviněn z podvádění. Nevím, co na to říct. Já nikdy neměl potřebu podvádět v něčem, co je pro mě tak banální. Sorry jako.

Kmenovka pro mě znamenala poslední šanci se zbavit Filipa. Já i Karl moc dobře víme, že jestli tedy, tak to mělo být tehdy. A budu tady asi moc tvrdý. Já fakt nechápu, jestli je Karl fakt tak natvrdlý, zas tak čistě podle mě nehrál, a pak na mě zkouší, že nechce nikoho podrazit. Jestli mu to stojí za to, aby si prohrál hru, tak prosím. Já si určitě cenil hru všech, co jsme byli v F4 a moc dobře jsem předpokládal, co by se mohlo stát. Byl jsem za to, abychom my 3 vyřadili Filipa a asi půl hodiny jsem se je snažil přesvědčit, jak to bude. Jak to dopadlo? Karl nakonec vzal za svoje a svým hlasem rozhodl, že půjde Kiki, ta si zase udržela svou ženskou integritu nebo co, podle jejího hlasu a hlasovala Karla, ten hlas byl úplně nemístný a absolutně ho doteď nechápu. Pokud mi budeš nějak schopná vysvětlit, co se ti hnalo v hlavě, tak prosím, ale za mě byly na té radě jediné dvě dobré možnosti. Buď půjde Filip, nebo s jedním z těch dvou půjde Kiki do duelu, protože Filipův záměr byl jasný, on Karla zradit nechtěl. Paradoxní, že?

Omlouvám se, že jsem se tak rozepsal, ale je pro mě lepší, ať je to delší a opravdu to vidíte mýma očima, než bych to srazil na pár slov a celá tahle hra by pro mě přišla vniveč. Každopádně, cením si každého, se kterým jsem tento poslední měsíc sdílel, doufám, že jste si to užili stejně tak, jako já a nikdo mi, nebo ostatním nemáte za zlé, že jsme na vás byli nějak zlí nebo jsme vás vyřadili. Je to přece jenom hra. Budu rád za všechny vaše případné dotazy a ať vyhraje ten nejlepší.

Váš Greystone